Kapitola druhá - Jako v kleci, nebo ne?

4. května 2011 v 18:51 | Vypravěč |  Resident evil - Project terminate

Praha
"Vždycky jsem tvrdila že svět je jenom kostka kam se schovávají stracené duše..." Všude kolem byla tma, když promlouvali myšlenky dívky dřímající v laboratoři, v oválu plného nějaké tekutiny. Napojené na přístroje. "...a nikdy sem si nemyslela že skončím jako jedna z těch duší... bylo těžký pochopit že svět už není takový jako býval...že každé slovo je obrovské zlo. Že každý člověk je hračkou jednoho hloupého systému..." Tmu začalo rozpouštět světlo z obřích otvírajícíh se železných vrat v kterých stálo pár osob v proti jaderných oblecích. Jejich oči spočinuli na dívce. "A teď já... ten systém mám zničit tím že budu zabíjet mrtvé i živé..." její myšlenky zanikly v dýchání těch osob přes ochrané masky. Z poza nich se ze světla vynořil muž, světlé vlasy, sluneční brýle na očích a černé oblečení.. mno spíše oblek. Prošel mezi lidmi v oblecích a zastavil se u skla, přiložil k němu ruku a v odrazu jeho brýlí se odrážel jakoby unavený vzhled dívky. Pozoroval ji, jeho oči se rudě rozzářily a rudé světýlka pronikly černými skly brýlí. Otočil se k mužum v proti jaderných oblecích. "Můžeme zahájit první test..." řekl a poodstoupil od skla kádě. Jeden z mužů v p.jader. obleku se vydal k počítači kus za kádí, něco tam naťupal. Z kadě se pomalu začala odpouštět ona tekutina. Skleněna stěna se po vypuštění tekutiny spustila dolů, dívka spadla k nohám muže v obleku a v brýlích. Ten se na ni díval s obřím odporem, jakoby měl spíš respekt než aby ji mohl pořád využít. Muži v p.jader. oblecích se rozběhly k ní ale muž je zastavil mávnutím ruky. "Krausere!!..." Zařval že se to rozeznělo celou místností. Dívka pomalu otevřela oči, ale viděla rozmazaně, všechno ji bolelo, stále cítila na zádech nějaký pohyb, stále a dokola jakoby ji ze zed rostly další ruce.

Oči dívky spočinuly ve vchodu do místnosti, stál v nich vysoký muž s vypracovaným tělem. Vypadal jako voják i když ho nemohla ani pořádně zaoostřit dívala se pořád tím směrem. Jack došel vedle muže v obleku a slunečních brýlích a koukl dolů na dívku. "Chm... co je?.." vypadlo z Jacka když sledoval dívku ležící na zemi. Dívka sebou trochu cukla a vytáhla z pod sebe ruku, snažila se zvednout. "Budeš ji hlídat..." řekl Wesker. "Jestli o ni příjdeš... sám tě zabiju Krausere.." řel Wesker a rozešel se zase k východu. Dívka už neležela podařilo se jí dostat aspoň tak že klečela na kolenách a mlhavě se dívala kolem sebe. Zvedla hlavu k Jackovi "J..jj...já...z..zabiju...tě.." řekla, mno spíše vykoktala ze sebe dívka. Jack se jenom zasmál a sklonil se k ní. "To asi sotva, nemůžeš se skoro ani pohnout..." Dívka se zamračila a dívala se na něj, cítila jakoby jí něco v hlavě říkalo že ho prostě má hned zabít, že je tam má prostě zabít všechny. V tu chvilku Jacka něco srazilo k nejbližší železné zdi a jakoby ho to drželo pod krkem. Dívka se zamračila ještě víc a sklonila hlavu "Takže ty už mrtvej seš jo?... jaký to bylo? Padat s vrtulníkem k zemi ještě k tomu s poraněnou rukou?... chm...?" arogantně se zasmála když koukla na Jacka přimáčklého na zdi. Jackovy se ve tváři objevil zděšený výraz "Jak víš že ..." zmkl a s pootevřenou pusou ji sledoval. Dívka jakoby se ladně zvedla do vzduchu, ne že by stála, prostě byla nad zemí, pomalu se přiblížila k němu a zamračila se. "To ti Wesker neřekl?... že ... jsem silnější než vy všichni.." zase se arogantně zasmála. V tu chvilku ze strany vrat vyletěla kulka, zasáhla dívku do hlavy a úplně ji hlavu zdemolovala. Všechna ta síla co Jackovy drtila krk a co ho tlačila na zeď v tu chvilku zmizela. Dívka spadla k zemi.

Mezi vraty stál Wesker, sklonil zbraň podél těla. "Co to kurva je?" zařval Jack když se chytil za krk. "Vždyť ste ji teď sám zabil!!" Wesker se jenom divně zašklebil. "To si opravdu takový debil?.." zeptal se klidně. "Mohl bych ji klidně na místě rozstřílet a ona se stejně zase po týdnu vzbudí a bude vypadat zase normálně..." Protočil oči a zase odešel. Jack zůstal hledět na dívku na zemi s rozstřelenou hlavou, pak zase koukl k vratům "To si děláš prdel..." zamumlal a zůstal hledět na dívku.

___
Helikoptéra
Claire si pořád něco dokola mumlala, když v momentu do ní rýpl Chris "Hele letiště!" zakřičel jak malý dítě protože v tom rámusu se nedalo skoro nic slyšet. Claire se přes něj naklonila a koukla z okýnka ven. Zebrala na proti sobě sluchátka s mikrofonem a koukla na Chrise. Ten se jenom divně zatvářil. "Mno jo no... stejně já je nikdy nepotřeboval!" Zaskuhral a založil ruce. "Leone?" začla Claire mluvit do mikrofónu. "hm?" otočil se k ní Leon. "Protože musíme vypadat dost nenápadně Claire... ještě s náma jde na tu misi Angela a v ČR budeme mít taky jednu spojku" domluvil a zase koukl před sebe "prostě to bude jako dovolená..." pousmál se a něco začal říkat řidiči helipktéry. Claire jenom pozvedla obočí, už se nemohla udržet, začala se smát protože nečekala že to chce Leon udělat tak do detailů.

Helikoptéra pochvilce přistála na letišti, všichni tři vystoupily a Leon kývl na řidiče že už může letět. Z dálky na ně mávala Angela. Claire se naklonila k Leonovi "Proč vlastně ona Leone?" zeptala se potichu "Vždyť se zombí bojovala jenom jednou v životě a to nemluvím o tom co všechno tam zažila." Dodala, koukla směrem k Angele a usmála se. "Začal sem ji mít v oblibě.." řekl klidně a středním hlasem Leon. Když došli v Angele všichni se na sebe podívaly. Angela na sobě měla lehké letní šaty, koukala na ty tři co maj na sobě a začala se smát. "Máme představovat rodinku na dovolené.. ne všem dokázat že sme na misi..." řekla a koukla na Chrise, pak na Leona na na Claire. "Ráda tě zase vidím Claire.." usmála se a zase koukla na Chrise "a vy ste?...". Chris se usmál "Jsem Chris Redfield, bratr Claire." Angela kývla a usmála se. "Aha.. tak... " koukla na letiště. "Musíte si okamžitě sehnat nějaký oblečení aby jste vypadali že jedete na dovolenou.. pro jistotu jsem nějaký oblečení zařídila.." zase koukla na ně a usmála se. Koukla na dva kufříky vedle sebe. "Eh.. ale ty Chrisi se budeš muset s Leonem nějak rozdělit..Claire tobě sem vybrala něco hezkýho neboj.." usmála se a nacpala jim kufříky do rukou.

Leon našel nějaký co nejtajnější místo kde se mohou převléct. Když byli všichni převlečení vylezli ze svého úkrytu. Angela se neudržela a začala se zase smát. Claire s tikem oku čuměla na zvláštní delší šaty se vzorem hawaiských kytiček "Připadám si jak stan.." zamrmlala potichu. Chris si tam nacvičoval nějaké divné pohyby ve slamněném klobouku v košily a v tříštvrťových kalhotách. "Já si připadám celkem dobře... dlouho sem nebyl na dovolené..." Leon se dál snažil tvářit univerzálně i když mu to s tím tikem oku moc nešlo. Měl na sobě totiž navlečený nějaký moc tenký rolák a ještě k tomu aby se neřeklo kraťasy a na nohách žabky. Když se na Claire a Leona Chris podíval nemohl se udržet a začal se smát taky. "Ti dva si asi budou rozumět..." zamrmlala Claire když si prohlížela ty dva. "Mno dobře tak jdeme!" zavelel Leon a všichni se rozešly do letištního terminálu. Angela šla koupit 4 letenky do Prahy (viz. ČR prostě xD).

Asi po dvou hodinách přistálo letadlo co mělo mířit do Prahy. Během 20 minut už všichni čtyři sedělily ve vnitř. Claire se nemohla zbavit strapněného pocitu, jelikož radši než šaty na sobě měla džíny a nějakou vestu. Chris dělal blbosti jak malý dítě a Angela si potichu povídala s Leonem. Po asi další hodině letadlo vzlétlo. Letěli tak 8 hodin než se vůbec dostali do Prahy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama