[2.]Stačí si vybrat

6. prosince 2010 v 17:50 | Hotamaru Oyashiro Sama |  Stačí si vybrat
.
2.No a co?
Utíkala začínaly ji bolet nohy. Ale nemohla si pomoct utíkala dál. Doběhla ke konci města tam se zastavila a chvilku se rozhlížela. Chytla se za hlavu a začala vyděšeně křičet. Pak se rozběhla na pravou stranu která vedla k moři. Utíkala a držela se za hlavu doběhla až do vody kde se zastavila. Kolem nikdo nebyl a Waila se koukala před sebe na vodu. Vyděšeně a tiše jí bilo srdce. Vzduch jí jemně ovíval tvář a boty už měla plné vody. Za ní už dávno běžely Terez s Timem. Do vody pomalu kapala krev. Wailu všechno bolelo. Natáhla ruku vody a trochu si jí vylila z ruk na obličej a tu ostatní vodu nechala dokapat na dno. Kdy tam došly Timo s Terez už dávno seděla na břehu. V dálce se třpytily blesky a z druhé strany zářilo slunce.

"Co blbneš? Proč si zdrhla ze školy??" začal do ní Timo hustit když k ní došel. Waila jenom lehce pootočila hlavu a podívala se na Tima. "Není to jedno? Terez poď si sednout" ohlédnula se více a koukla na Terez. Ta došla celkem naštvaným krokem a usadila se vedle Waily. Timo nechápal a začal tam dělat nějaký scény. Waila ho nakonec stáhla vedle sebe a seděly tam všichni tři. "Proč utíkáš pořád sem?" Zeptala se celkem naštvaně Terez. Waila pokrčila rameny a dál se dívala na vodu. Zařval mobil. "Sakra či to je??" vyděšeně vyskočila Terez a ťukala si na čelo. Timo začal prohrabávat kapsy. "Eeehhh....to bude moje sorráč." Vytáhl mobil, dal si ho k uchu a hned začal mluvit.
"Jo,....nee....tak...asi jí nic není...myslím že nebude chtít....ale zeptám se...ok...kdyžtak...jo..sme na pláži...za městeeem!!...přiď okey?" mluvil nakonec čekal na odpověď a položil to. Koukl na Terez pak na Wailu. Divně se zachechtal "Ehe...to byl Jan...prej sem příjde ehm...až příjde tak tě odvedeme do nemocnice Wail..." řekl, celkem vesele. Terez zůstala hledět s otevřenou pusou. Waila nahodila divný obličej a zase koukla na vodu. "Věříš si, hodně si věříš." s klidem řekla a zase Terez stáhla aby se usadila. Terez se sice zatvářila, ale stejně si sedla. Timo nechápal a rozhlížel se. "To jako do té nemocnice nepůjdeš nebo jako co???" čuměl na Wailu a v dálce už byl vidět Jan. Terez se jenom otočila pořád se tvářila dost divně, pak zase koukla na Tima.
"Ji do nemocnice nedostaneš...jinak....jde ti posila šoumene..." Pak se naklonila k Waile a začala jí něco říkat. Jan mezi tím k nim došel a začal si s Timem o něčem povídat. Jan pak koukla na Wailu a na Terez. "Tak co jdeme??" Terez se zvedla. "Já jdu ale ne s váma...Jdu pro naše věci do školy..." pomalu se rozešla směrem do města. Waila se mezitím zvedla ze země a koukla na Jana. "Tak jo.." v očích měla nečekanej pohled. Timo zůstal hledět. "Když sem to řekl já měla si blbí kecy?! To jako budeš poslouchat jeho??" řekl naštvaně a koukl na Jana. Ten se rači stáhl. "Proč ti to tak vadí...??" Vyjela Waila po Timovi. "Já nevím ježiš..." Zařval Timo na Wailu. "Musíš mít nějakej důvod!!" zařvala po něm Waila. Nastalo ticho, Timo se přetal mračit a nahodil normální obličej. "Já prostě nevím..." kouknul do písku a zatnul pěsti. "Tak...rači půjdem...pochybuju že to vydržíš ještě dlouho Wail..." řekl Jan a koukal přitom na krev co byla ještě na písku. Waila kívla hlavou a pomalu se rozešla k Janovi. Z ničeho nic spadla do písku a kolem ní se začala dělat krvavá skvrna. Jan s Timem se k ní hned rozběhly a snažily se jí probrat. Nepovedlo se jim to, tak Jan vzal Wailu na záda. Timo mu pomohl. Nesly ji do nemocnice. Když tam došly hned k nim utíkala sestra. "Co se jí stalo???" Jan pokrčil rameny a Timo zamyšleně přemýšlel. Sestra nechápavě hleděla a volala saniťáky na pomoc. "Znáte tu holku vůbec??" Timo se zamyslel znova. Jan ho přitom praštil. "Jo známe tu holku, je to Waila Akayo. Chodí k nám do školy." Sestra si to všechno zapisovala. "Do jaké školy chodíte? Popřípadě nevíte kde bydlí? Kolik jí je a v kterém měsíci a roce se narodila?" Timo zůstal hledět, Jan přemýšlel jestli něco z toho neví. "Jo ta škola..Základka na Firrech..jinak já ji jako tak neznám.." Sestra si to zapsala a něco řekla Timovi a Janovi. Waila byla mezitím na sále a tam jí zašívaly rány a dávaly jí infuzi krve. Protože byla navíc v bezvědomí tak jí nemusely uspávat. Probudila se dvě hodiny po operaci na pokoji. Bála se protože tam byla sama. Byla sice na kapačkách ale i tak se zvedla z postele, došla ke dveřím a chtěla jít ven ale dveřama trefila Tima do zad. Zastavila se a zůstala hledět. "Panebože..běž si zase lehnout nebo se znova sesypeš.." Vzal ji a odnesl do postele. Jan tam pak došel. "Ty už seš vzhůru...ale neboj...prej nebudeš mít jizvy a vůbec kdo ti to udělal?" Waila ležela na postely a divně se tvářila. Jan si sundal kšitlku z hlavy a koukla na Wailu. "Vždyť sme tví kámoši..nám to říct můžeš" řekl Jan a usmíval se. Timo přikývl a oba se dívaly na Wailu. Do dveří mezitím vpadla Terez a s nadzvedlím obočím se na ně dívala. "O co sem přišla??" trapně se usmála. A došla vedle Tima. "Měla bys to zavolat mámě aby tě pak nehledala." řekla a přehrabovala se v batohu. Wail zatnula pěsti a naklonila hlavu tak že jí nešlo vidět do očí. "Proč?? Aby mě otec mohl zřídit ještě víc?" řekla naštvaným tónem. Jan, Timo a Terez na ni zůstaly hledět a nechápaly o co jde. "To ti jako udělal otec?? Proč?" nedopatřením zařval Timo. "Protože sem po sví zasraný sestře hodila knížku a trefila jí do hlavy...si vždycky vymýšlí jak to bolí...ta knížka neměla ani pevnou vazbu.." Terez vypadl batoh z ruk když to slyšela. "To si děláš srandu ne??" odmlčela se a rači pak už nic neříkala. Waila si pro sebe říkala, jak sestru nenávidí a co jí udělá. "Tak se rači budeme bavit o něčem jiným ne?" vykvákl ze sebe trapně Timo. Jan přikývl a Terez po zemi zbýrala věci. Waile to bylo jedno pozbýrala se z postele. "Stejně doktor říkal že až se proberu můžu jít domů.." oblekla se a koukla na ty tři. "Tak jdeme ne??" Vyšla ze dveří a šla rovnou k východu z nemocnice. "Jo..dem počkej Wailo.." Zařval Timo a rozběhl se za Wailou. Jan čekal na Terez než to dozbírá a pak šly taky. Waila se před nemocnicí protáhla. "Hmmm.....už je skoro noc, měly bysme jít všichni domů.." řekla a šla sama k paneláku kde bydlela s rodiči a se sestrou. Odvážně odemkla dveře a šla rovnou ke schodům. Vyšla nahoru k bytu a odemkla dveře. Na chodbě stála její matka s hrncem polívky. Když uviděla všechny ty stehy co měla Waila na tváři, samým úděsem jí spadl hrnec na zem. Přemýšlela jestly má jít za Wailou nebo to první uklidit. Waila mezitím odešla do svého pokoje lehla si na postel a zamyšleně se dívala do stropu. Tatami byla mezitím s otcem a s novým štěnětem na procházce. Matka se tedy rozhodla jít za Wailou do pokoje. Se strachem chytla kliku od Wailina pokoje a otevřela. "Co sis to udělala??..." začala už mezi dveřmi. Waila se na ni podívala a sedla si na postel. "Ty si myslíš že bych si tohle mohla udělat sama??" řekla Waila a vyhrnula si rukávy, na rukách měla hodně stehů. "Kdo ti to teda udělal??..spolužák?" zeptala se její matka a prohlížela si její ruce. "OTEC!!!" zařvala naštvaně Waila až se její matka lekla a spadla na zem. "A pokud mi nevěříš si nevěř...tys ho včera vůbec večer neviděla v koupelně jak si z ruk myje krev že? vůbec on si pěkně seděl u stolku žeee..." dodala Waila až málem vybuchla a chtěla kolem sebe všechno rozbíjet a ničit. Matka se zvedla a podívala se na Wailu. "Tak...tak já už nevím co s tebou..." řekla její matka. Waila úplně vykulila oči a naštvaně se podívala na matku. "Semnouu???" Vyskočila naštvaně s postele. "Udělal mi to otec." zatla pěsti a dívala se psychopatickým obličejem na matku. Wailina matka věděla že s otcem nemůže nic dělat. A bylo jí jasny že musím Wail před jejím otcem aspoň trochu ochránit. "No a co...zítra tě přestěhuju k mojí sestře" řekla a odešla. Waila zakroutila hlavou nechápala co se děje. "Bydlí taky tady ve městě, kousek od školy..." dodala její matka když byla v kuchyni.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama